Rozhovor Tuning Magazine 02/2005

 

Na světě je více než šest miliard lidí. Každý někde bydlí, něco dělá, má nějaké jméno a také příjmení. To proto, aby se lidé navzájem poznali a rozlišili. Když se člověk představuje, používá nejprve jméno a pak příjmení, ale i obrácená verze je přípustná. Jen málokomu ovšem stačí pro představení uvést pouze své Jméno. Znám takové lidi vlastně Jen dva a jedním z nich je právě Detlef. Své příjmení téměř nepoužívá ...

 

Detlef není žádná umělecká přezdívka, je to křestní jméno. Sice ne českého původu, ale to nám vadit nemůže. Detlefa jste mohli vidět na vlastní oči například na tuningových srazech, v bedně v pořadu Peříčko, na různých společenských akcích nebo za volantem nějakého pěkně vybarveného Opelu. Jeho velikým koníčkem a vlastně dnes i zaměstnáním je americká retuš, airbrush [érbraš]. Cože? Air je vzduch a brush je štětec, to jako maluje někde venku a větrem si míchá barvy, nebo Jak? Ne, ne, airbrush je zvláštní malířská technika, při které se barva nanáší na požadovaný předmět nastříkáním. Úplně klasická aplikace je k vidění na nádržích mohutných „harlejů, nebo na helmách závodníků. Ovšem použití americké retuše je nekonečné.

Detlef se Již jako malý zbláznil do aut a motorek. Vše, co vonělo benzínem, bylo pro něj atraktivní. V jeho dětských kresbách byste také marně hledali jiné náměty. Jelikož pochází z Liberce, nemohl po škole skončit jinde než v LIAZu, u aut. V 15 letech, tedy v době studií na učňáku (čtyřletý maturitní obor mechanik strojů a zařízení), mu otec zcela změnil jeho dosavadní život. Jednoho dne dal adolescentnímu Detlefovi olejové barvy a štětce. Ten ihned začal malovat olejomalby s motoristickou tématikou. Jak jsem již uvedl, učil se v LIAZu a tehdy se v tamních dílnách konstruovaly známé „dakarské‘ speciály, není tedy divu, že se hlavním námětem jeho maleb staly vozy určené pro dálkové soutěže Paříž-Dakar. Jeho talent a kvalita obrazů neunikla těm správným lidem a tak se začínající malíř Detlef úspěšně objevoval po boku závodníků na besedách o Dakaru.

 

 

Pak přišla maturita a Detlef byl vypuštěn do dospěláckého života. Byl zaměstnán jako konstruktér vozů LIAZ v Mnichově Hradišti. Stále maloval a jeho obrazy byly velice populární. Airbrushi se začal věnovat vážně až během svého tříletého pobytu v Itálii, kde začal malovat i jiné obrazy než ty motoristické. Nejprve maloval airbrushem klasické obrazy, později maloval na malé modely aut a Od modýlků Je k velkým, skutečným autům již Jen krůček. Tedy přesněji řečeno krok.

Po návratu do Čech se začal Detlef věnovat malování profesioffálně. Stříkal alrbrush na auta, motocykly, přilby... a také se pustil do interiérových prostorů. Restaurace, bary, diskotéky atp. Práce jej zajímala a bavila, ale opravdová spokojenost s malováním přišla až s malbou na nahá těla tanečnic a modelek. Body Painting.

V roce 1996 se stal členem Evropské Alr-Brush Asociace a také vystavoval Uako jediný účastník z bývalého východního bloku) na evropské výstavě Alr-Brush Gastrop-RauXel, která se konala nedaleko německého Essenu. Velikou porci Slávy S užil v roce 1999. Tehdy pomaloval kamion Svého kamaráda ve stylu Ozzyho Osbourna. Tento truck byl představen v anglickém Peterborough na Truckfestu, jehož se zúčastnilo více než 1200 kamionů. Angličané Ozzyho milují a tak dokázali ocenit perfektní práci. Detlefova kreace nazvaná Ozzy Star byla vyznamenána medailí v divácké soutěži. No a jak čas běží, lidé se mění a jejich vztah k umění se vyvíjí, Detlef se loni (po několika letech čarování se vzduchovou pistolí) opět vrátil k malbě klasických olejových obrazů. S tématikou aut, motorek a žen, jak jinak...

 

Nás ale dnes zajímá především technika airbrush a samozřejmě také tuningová auta, takže na chvíli opustíme Detlefovu zajímavou biografii a vrhneme se do lakovny. Měli jsme totiž možnost sledovat mistra přímo při práci.

 

Airbrush je považován za nejdokonalejší a nejrafinovanější metodu nanášení a rozprašování barev. Pro nástřik se používají syntetické (levnější varianta) nebo akrylátové barvy. Pro začátek je dobré použít modelářské akrylové barvy od firmy Tamyia. Jsou poměrně lehce k dostání, jsou baleny po 50ml a hlavně je k dispozici nepřeberná škála barevných odstínů. Tato technika umožňuje zručným malířům vytvářet jemné a plynulé barevné přechody a často se vám může zdát nakreslený objekt jako živý, reálný. Tohoto efektu výtvarníci často využívají, takže se vám může stát (jako v Detlefově případě), že majitel zahání domů nakresleného psa, lidé vstupují do neexistujících dveří, shýbají se pod nakreslenými trámy... atp. Ano, je to hra a Detlef k malování také tak přistupuje. Ovšem pravidla této hry jsou poměrně přísná. Musíte mít talent a nadání.

Odborně provedený airbrush (samozřejmě předpokládám použití kvalitních barev) má dlouhou životnost a tak není třeba se obávat nestálosti a vaší nemalé investice do originálního vzhledu Namalovat se dá víceméně všechno a to na naprostou většinu materiálů. Takže omezení jsou zpravidla jen ve vaší fantazii, kreativitě a zručnosti.

Před nástřikem samotným je potřeba připravit dokonalý podklad. V případě automobilů to tedy znamená, že nelze malovat na poškozený povrch, naopak, ten musí být dokonale hladký. Takže žádné odřeninky, šrámy a šlicy nelze airbrushem překrývat. Dále je potřeba originální díl určený k pomalování dočasně znehodnotit. Nelze totiž lakovat na finální vrstvu laku, tak jak to provedli buď ve fabrice, nebo v autolakovně. Je potřeba danou oblast zmatovatět. To se provádí jemným, lépe řečeno nejjemnějším, smirkovým papírem. V této fázi (je-Ii majitel vozu přítomen) občas dochází k nerudnosti zákazníka, který pohledem na zmatněni evidentně trpí. Ale všeho jen do času. Nyní přeskočím fázi vlastního malování a přesuneme se do fáze, kdy je airbrush již namalovaný. Na samý závěr je totiž potřeba celou malbu přelakovat. Jednak proto, aby byl airbrush chráněn proti poškrábání a také proti rozmarům počasí, ale také proto, aby dostala kresba patřičný lesk. Jedině tak může být nastříkané dílko dokonalé a patřičně trvanlivé.

Tak tedy honem k malování. Základem celého procesu je tzv. retuš, neboli pistole. V USA či v západní Evropě je situace na trhu mnohem veselejší a tak můžete zakoupit za slušné peníze velice kvalitní nástroj. U nás v ČR je trh s airbrushovými pistolemi dost omezený a tornu odpovídají také i ceny. Opravdu kvalitní retuš se dá pořídit od nějakých třiceti, čtyřiceti tisíc korun. Ten, kdo to myslí s americkou retuší opravdu vážně, by měl raději sáhnout po dražším modelu, neboť kvalitní pistole se Od té jednodušší bude zajisté lišit použitým materiálem (nerez vs. plast), možností nastavení, kvalitou čáry, čištěním trysek a v neposlední řadě také ergonomií. Přesné a ostré čáry vám zaručí jen opravdu spolehlivý nástroj. Začátečníkům lze doporučit levnější modelářské pistole, které pro seznámení mohou velice dobře postačit. K dalšímu nutnému vybavení musíme ještě připočítat spolehlivý zdroj tlaku. Asi nejvhodnější je kompresor či tlaková láhev. Patrně nejdostupnějším médiem na našem trhu bude stlačený vzduch. Je levný, ovšem pro alrbrushistu bohužel obsahuje nečistoty. Dalším médiem může být např. C02, argon, nebo také helium. Dále potřebuje malíř pomůcky pro maskování. Zde mám na mysli všelijaké maskovací pásky, kartony, vyřezávací nůž, či tekuté masky. Při použití masek je třeba mít na paměti, že čím silnější masku použijete, tím bude nastříkaný okraj měkčí. Naopak, pro ostré a přesné čáry musíme použít tenké papíry nebo fólie. Masky se používají pro vybarvování pouze určitých částí obrazu, či pro přesné tvarování nebo písma. Tekutá maska se hodí pro tvarování složitých tvarů. V podstatě se jedná o roztok latexu ve vodě a ve čpavku. Tato tekutina na vzduchu tvrdne a tuhne, takže vytváři ohebnou vrstvu. Barvy se používají syntetické, nebo lépe akrylátové. Jejich cena se pohybuje řádově okolo 120,- Kč za I dci. Vždy je potřeba volit barvu vzhledem k podkladovému materiálu a také k charakteru použití kresby.

Vybrat si správnou airbrushovou pistoli není vůbec jednoduché. Vždy je dobré sáhnout po osvědčeném modelu a typu. Experimentování může stát spoustu nervů, času a také peněz. Vždy se jedná o malinkou stříkací pistoli, která je na konci opatřena tryskou. Tento princip byl vynalezen již v předminulém století v Americe. Tvar pera musí být dostatečně ergonomický, to proto, aby měl retušér zaručené přirozené držení nástroje. Skrze pružnou hadici přichází z kompresoru do pistole stlačený vzduch. Malíř ovládá množství vzduchu přicházejícího do pistole malou páčkou, která se nachází na hřbetu pistole. Podle typu pistoleje nádobka s barvou přímo součástí nástroje nebo externí spojená hadičkou. Skrze celý nástroj prochází v podélné ose jehla, která uzavírá trysku umístěnou v přední části. Stiskem páčky (kohoutku) dojde k posunu jehly a tudíž k otevření trysky. Nyní je umožněn průchod vzduchem nasávané barvě směrem ven.Pistole pro americkou retuš se liší podle typu míchání vzduchu s barvou a podle typu ovládání:

• INTERNÍ MÍCHÁNÍ VZDUCHU A BARVY

nejběžnější typ, kdy je ba rva v nádobce, ze které se samospádem nebo také nasáváním dostane do těla pistole. Tam se smísí se vzduchem a tryskou vpředu odchází z retuše ven

• EXTERNÍ MÍCHÁNĺ VZDUCHU A BARVY

tento princip budou znát všichni, kteří se někdy setkali s fixírkou. Vzduch, který proudí tryskou, odvádí s sebou barvu

umístěnou do nádobky před tryskou, čímž dochází k rozprašování barvy

• JEDNOČINNÉ u těchto retuší je řízen pouze přívod vzduchu. Další regulace se řeší průměrem použitých trysek

• DVOJČINNÉ ovládací páčka funguje dvoukrokově. Nejprve ovládá vzduch a až následně požadované množství barvy

• DVOJČINNÉ NEZÁVISLÉ zde páčka funguje dvěma směry. Dolů a dozadu.

 

Barva a vzduch. Kombinací těchto dvou pohybů lze proměnlivě a nezávis Ie korigovat množství vzduchu i barvy a tím dosáhnout zajímavých efektů bez zastavení pohybu ruky. Toho se využívá především při různých efektech, např. transparentnost, či proměnlivé síly čáry. Obecně platí pro všechny pistole, že čím blíže se nachází tryska podkladu, tím menší a ostřejší čáru či bod je schopna udělat. A naopak, čím bude retuš vzdálena Od podkladu, tím bude postříkána barvou větší plocha. Americká retuš používá obvykle tlak Od Ido přibližně 2,5 bar.

Práce s airbrushem není principielně nijak složitá. Vyžaduje Od vás pouze trpělivost a jistou ruku. Samozřejmostí je, že musíte umět kreslit. Americká retuš za vás nenamaluje to, co vy sami neumíte. Při delším pobytu v airbrushové lakovně je potřeba dbát i určitých hygienických pravidel a vzít na vědomí rizika práce s aerosolem, který tato malířská technika produkuje. Vhodné je zejména dostatečné větrání.

Malujete-li alrbrushem na dřevo, mějte na mysli to, že dřevo neustále „pracuJe‘ a vliv na stálost má jeho věk a okolní prostředí, proto je vhodné před započetím kreslení všechny malované plochy opatřit vhodnou podkladovou vrstvou. Ideální pro kresbu je plast. Je hladký a vyjma tepelné deformace stálý. Náramně se hodí ria reklamní cedule a poutače. Dobře se maluje i na sádrokarton, či interiérovou malbu pokojů. Obecně musí být podkladová plocha hladká a bez poškození.

Li automobilů se takovéhoto ideálního povrchu dosahuje pomocí rozstříknutí tekutého kytu (plniče). Ten se pak pod vodou najemno vybrousí jemným brusným papírem a může se začít.

Malujete-li slozitějsi neabstraktni obra zec, vřele doporučuji si předem celou kresbu dopředu promyslet a předkres lit. Ať již jen ve skicách, nebo i podrobněji. Detlef si při své práci žádné skici netvořil, ale faktem Je, že měl zadání měsíční oblohy a jestli udělá hvězdičku navíc, či bude jedna větší, je ve finále nepodstatné. ti složitějších prací si i on dopředu rozmýšlí, co kde a jak. Nerad používá masky a nevyhne se jim snad Jen při kreslení loga reklamních nápisů. Ovšem pozorovat Detlefa při práci je něco neskutečného. Koncert. Vše jde jako na drátkách. Neustále míchá barvy, poletuje s pistolí po lakovně, vzduch Jen syčí a kolem auta se tvoří barevný oblak. Občas práci přeruší, aby nabral nové síly, nadýchal se čerstvého vzduchu a rozmyslel další postupy. Detlef se tématicky nebrání ničemu, pouze se vyhýbá morbidním tématům. Když jej ale někdo požádá o nějakého toho kostlivce, neodmítne.

Airbrush je umění a jako takové Jej musíme brát. Ne vše se však musí a může líbit všem. Občas se stane, že zákazník si objedná motiv texaské krajiny a pak se mu nelíbí velikost kaktusu, počet jeho lístečků, či odstín oblohy nad horami. To se pak překresluje a není divu, že se malíř vzteká.

Tak hodně veselých a originálně zbarvených aut & slečen.